Vyrazí ti dech, co teď zjistíš o něčem tak běžném, jako je voda!
Česko vysychá, ale i jedinec má tu moc proti tomu něco dělat. Která z našich výzev ti padne do oka? Chceš pomáhat na pohodu, nebo se u toho chceš zapotit? Ať si vybereš, co chceš, naše příroda za to stojí!
Objem vody v dospělém těle
Denní pitný režim pro dospělého
Obtížnost
na pohodu
Obtížnost
POTŘEBA
ZAPOJIT SVALY
Obtížnost
POŘÁDNÁ
VÝZVA
Budeš se divit, kolik vody za rok ušetříš, pokud kohoutek nenecháš otevřený moc dlouho.
Jak rostly ceny vodného a stočného
cena vody za m³ v Kč, včetně DPH
z uspořené vody za 1 rok by vzniklo
50324
čepovaných půllitrů
by vzniklo z uspořené vody
NEBO
20 %
BAzÉnu o délce 25 m.
Nebo také téměř roční spotřeba pitné vody pro 2 osoby v domácnosti
z uspořené vody za 1 rok by vzniklo
529
miliard čepovaných půllitrů by vznilo z uspořené vody
NEBO
658
mil. m3 uspořené vody.
cca 2 přehradY LIPNO
Do boje o vodu se už zapojují i firmy. Bohudík!
Víš, kolik vody před 12 lety spotřeboval Radegast na uvaření 1 piva?
Dozvíš se to v další části textu.
O tolik se snížila spotřeba vody v pivovaru Radegast za 12 let.
Radegast ročně uspoří 250 000 hl vody. Pivovar se může zasloužit o nižší spotřebu vody třeba tím, že vymění zastaralý kompresor. Těch opatření je přitom dlouhá řada. Je to dřina, ale kde je vůle, tam jsou činy.
Tak šel čas se spotřebou vody na výrobu 1 půllitru piva Radegast
2,04
litrů vody
1,27
litrů vody
1,205
litrů vody
Už víš, že pivo je z 92 % tvořeno vodou. Zbylých 8 % představují chmel a ječmenný slad. Máš tušení, jaké suroviny k vaření piva využívá Radegast?
Pivovar Radegast již 20 let pomáhá regionu, ve kterém je doma. Mimo jiné i prostřednictvím grantového programu Radegast lidem. Jednotlivé projekty, které pečují o vodu a beskydskou krajinu, podporuje částkou až do výšky 300 000 Kč.
20
let
42
mil. Kč
Rozmanité lesy jsou pro
zadržování vody klíčové
8000
PST! Vodu levou zadní zadržíš i ve své zahradě.
Vyhraďte část zahrady vyšší trávě. V létě je ranní vzduch vlhký. Když profukuje trávou, zeleň na sebe váže vzdušnou vlhkost. Během dne se pak část z ní postupně uvolňuje.
Při zadržování vody hraje roli hloubka kořenů. Čím hlubší jsou, tím lepší je schopnost místa zadržovat vodu. Nejhlubší kořeny má borovice a dub.
Nakypřená půda při dešti nebo zalévání absorbuje více vody než udusaná. Z té naopak steče po povrchu.
Jeden déšť vám zalije zahradu hned několikrát. Poprvé při samotném dešti, poté z nádrže na dešťovku.
Zásobárnu vlhkosti vytvoříš ze dřeva zakopaného pod zem. V průběhu tlení bude na sebe vázat vodu. Rostliny tak po desítky let čerpají z rezervoáru vodu.
Máš svažitou zahradu? Vytvoř po vrstevnici široké strouhy. Ty se při dešti zaplní vodou a umožní jí vsáknout se hluboko do půdy. Tip na dobrý skutek: pokud v lese uvidíš zanesenou strouhu, chop se krumpáče a vyčisti ji.
Máš na zahradě místo, kde se dešťovka udrží dva dny? Vybuduj zde tůni. Není to žádná věda. Tvá zahrada bude plná vláhy a života. Pomůže ti také udržovat hladinu studny.
Biobazén připomíná ten klasický. K čištění vody se ale využívají biofilmové filtry a do kanalizace nevypouštíš žádnou odpadní vodu. Můžeš v něm chovat i ryby, např. jesetera malého.
Přes den se voda rychleji odpařuje. Večer má zálivka naopak dostatek času, aby se vsákla do půdy.